Prioritní témata
Prioritní témata výzkumných projektů pro přijímací pohovor
Výzkumné projekty musí být zpracovány na některé z prioritních témat zveřejněných pro daný akademický rok.
Témata pro pro uchazeče na akademický rok 2026/2027
Mgr. Eva Hejzlarová, Ph.D.
Výzkumné téma Participace marginalizovaných skupin ve veřejné politice
Cíl výzkumu Participace veřejnosti je již řadu dekád považovaná za klíčový parametr tvorby veřejných politik v demokratických zemích. Projekt by se měl zaměřit na specifika participace (a ideálně deliberace) týkající se marginalizovaných skupin a přinést poznání v oblasti provádění deliberativních (výzkumných) praktik. V rámci projektu je možné si zvolit jednu nebo různé marginalizované skupiny, politiku lokální i státní, výzkumný design tradiční i experimentální.
PhDr. Marie Jelínková, Ph.D.
Výzkumné téma Proměny a významy občanství v ČR
Cíl výzkumu Práce by se měla zaměřovat jak na teoretické pojetí občanství ČR a jeho proměny, tak analyzovat praxi udělování českého občanství z pohledu úředníků a jejich rozhodovací praxe, dat i zkušenosti žadatelů. Práce může ve vybraném segmentu obsahovat i komparativní analýzu vybraného témat s praxi jiných států EU.
Výzkumné téma Integrační politika migrantů na lokální úrovni
Cíl výzkumu Práce by se měla zaměřit na vybrané a dosud v ČR dostatečně neprozkoumané aspekty lokální integrace migrantů, jakými jsou vysoce vulnerabilní část migrantské populace, nastavení kompetencí lokální správy v integraci migrantů nebo výzvy, kterým čelí migranti na pracovní trhu.
Mgr. Martin Nekola, Ph.D.
Výzkumné téma Digitální komunity, moderace a harm-reduction: analýza uživatelů „research chemicals“ v online prostředí
Cíl výzkumu Nové psychoaktivní látky (NPS), často označované jako research chemicals (RC), představují klíčový fenomén současné drogové scény. Jsou distribuovány převážně prostřednictvím internetu – zčásti v clearnetových e-shopech, částečně přes komunitní platformy typu Telegram či Discord. Současné výzkumy se soustředí především na toxikologické a forenzní aspekty. Naproti tomu sociologická rovina – tj. jak se kolem RC formují online komunity, jak sdílejí a legitimují znalosti, jaké harm-reduction (HR) strategie se v těchto komunitách rodí a jak je formuje moderace a platform governance – zůstává zatím nedostatečně zkoumána. Nedávné studie přitom ukazují, že diskusní fóra jako jsou Reddit nebo Bluelight mohou fungovat jako bottom-up infrastruktura harm-reduction: uživatelé si předávají informace o dávkování, rizicích kombinací, testování látek a reakcích těla. Moderátoři těchto fór zde zastávají hybridní roli – expertní, etickou i organizační. Přesto víme málo o tom, jak se tyto znalosti stabilizují, jak se mění pod tlakem moderace a jaký mají reálný preventivní dopad. Hlavním cílem výzkumu je porozumět, jak online komunity zaměřené na užívání „research chemicals“ v Evropě společně vytvářejí, validují a šíří harm-reduction znalosti a jakou roli v tomto procesu hrají moderátoři jako epistemičtí aktéři uvnitř komunity.
PhDr. Vilém Novotný, Ph.D.
Výzkumné téma Konflikty politik z pohledu Policy Conflict Framework
Cíl výzkumu Konflikty politik, které mají různou intenzitu a pozitivní či negativní dopady na veřejné politiky, jsou přirozenou součástí politického procesu. Jejich přímá konceptualizace a operacionalizace je však v oblasti výzkumu politického procesu nedostatečně rozvinutá. Teoretický rámec Policy Conflict Framework (Weible & Heikkila 2017) však nabízí teoretické, metodologické a empirické pochopení charakteristik, příčin, hnacích sil, intenzity a dopadů politických konfliktů v různých veřejných politikách na základě interakce mezi kognitivními a behaviorálními charakteristikami, nastavením politiky (úroveň opatření, charakteristiky politických aktérů, události apod.) a výstupy i výsledky.
prof. Ing. Michal Plaček, Ph.D.
Výzkumné téma Veřejné zakázky
Výzkumné téma AI - efektivnost, produktivita, etika a udržitelnost
prof. PhDr. Martin Potůček, CSc., M.Sc.
Výzkumné téma Interakce důchodového zabezpečení a dlouhodobé péče v zajištění důstojného života ohrožených občanů
Výzkumné téma Bariéry řešení rozsáhlých rozhodovacích úloh ve veřejné správě
doc. Ing. et Ing. Eliška Vejchodská, Ph.D.
Výzkumné téma Ochrana půdy před záborem – governance a percepce
Cíl výzkumu Půda představuje společně sdílený zdroj (commons), který je v Evropě i přes dlouhodobé politické snahy omezit zábor půdy stále využíván neudržitelným způsobem. Frezzi et al. (2025) upozorňují na významné výzkumné mezery týkající se návrhu politik a společenské akceptace, které zásadně ovlivňují proveditelnost evropských cílů „no net land take“ a „no net soil sealing“. Doktorské studium se může zaměřit na některou z následujících oblastí: identifikaci slibných modelů správy pro ochranu půdy, porozumění tomu, jak klíčoví aktéři vnímají cíle politik v oblasti záboru půdy, či zkoumání faktorů, které ovlivňují akceptabilitu politik zaměřených na ochranu půdy před dalším záborem.
Zdroj: FREZZI, Silvia et al. Outlook on the knowledge gaps to reduce soil sealing and increase the reuse of urban soil. Soils for Europe. 2025, 1 (September 2025), 1–26. Dostupné z: https://brgm.hal.science/hal-05272031/file/soils4europe_article_149412.pdf
Výzkumné téma Politiky offsetů biodiverity – akceptabilita a percepce
Cíl výzkumu Offsety biodiverzity jsou stále častěji využívaným politickým nástrojem na posílení ochrany biodiverzity s cílem nulové čisté ztráty biodiverzity nebo čistého zisku biodiverzity v souvislosti s rozvojem území. K dosažení těchto cílů je nutné klást na developery a investory jasné a někdy velmi přísné požadavky, což může snižovat přijatelnost politik mezi aktéry, kteří nesou náklady offsetových opatření včetně koncových spotřebitelů. Porozumění tomu, jak jsou tyto politiky vnímány, je zásadní pro jejich policy design a implementaci. Výzkum se zaměřuje na vnímání offsetů biodiverzity ze strany veřejnosti a/nebo stakeholderů a zkoumá faktory, které ovlivňují společenskou akceptaci, vnímanou spravedlnost a podporu pro offsetové mechanismy, stejně jako možné distribuční dopady spojené s jejich zaváděním.
Výzkumné téma Bydlení na venkově – sociální a environmentální aspekty
(Otevření pozice je podmíněno získáním financování; rozhodnutí o financování bude známo v únoru 2026.)
Cíl výzkumu Výzkum se zaměřuje na výzvy venkovského bydlení v Evropě, se zvláštním důrazem na sociální a environmentální aspekty jeho rozvoje, začleňující zároveň perspektivu vlastnictví půdy. Jeho cílem je poskytnout poznatky, které podpoří udržitelnější strategie bydlení ve venkovských oblastech. Kombinací kvantitativní analýzy založené na dotazníkových šetřeních v několika venkovských obcích s kvalitativními daty získanými prostřednictvím rozhovorů s místními aktéry projekt usiluje o objasnění, proč systémy venkovského bydlení často obtížně reagují na demografické a socioekonomické změny, a o identifikaci cest vedoucích k udržitelnějšímu a sociálně spravedlivějšímu rozvoji bydlení. Projekt nabízí příležitosti k mezinárodní spolupráci v rámci existujícího konsorcia výzkumných partnerů.
prof. PhDr. Arnošt Veselý, Ph.D.
Výzkumné téma Přijímání veřejných politik: mechanismy, faktory a časová dynamika
Cíl výzkumu Cílem výzkumu je empiricky zkoumat, které faktory přispívají k přijímání nebo odmítání veřejných politik a jak se tyto procesy vyvíjejí v čase. Téma lze aplikovat na různé oblasti politiky (vzdělávání, zdravotnictví, životní prostředí, sociální politika) a přistupovat k němu prostřednictvím kvantitativních průzkumů, panelových dat, kvalitativních metod nebo experimentálních návrhů (průzkumové experimenty, viněty).
Výzkumné téma Postoje k veřejným politikám: veřejní činitelé vs. občané a role osobních zkušeností
Cíl výzkumu Práce by se měla zaměřit na zkoumání důvodů, proč se postoje veřejných činitelů často liší od postojů občanů, zda mají činitelé systematicky odlišné politické preference a jak osobní zkušenosti (např. se školní docházkou, nemocí, migrací, sociálními službami) tyto rozdíly zmírňují.
Poznámka k oběma oblastem výzkumu: Očekává se, že se bude jednat o empirické disertační práce. V případě zájmu je možné poskytnout přístup k existujícím kvantitativním datovým souborům o postojích veřejnosti a postojích veřejných činitelů v České republice. V takových případech se očekává, že student doplní analýzu o další sběr kvalitativních dat.
Kristýna Bašná, MSc., Ph.D.
Výzkumné téma Podnikání doma i v zahraničí: Korupce a sociální normy
Více o samotném výzkumu a této konkrétní pozici na stránkách SOÚ zde