Rámcový studijní plán - doktorandi

předseda:

prof. PhDr. Ing. Ondřej Císař, Ph. D.

 

členové OR za FSV:

prof. PhDr. Hynek Jeřábek, CSc.

doc. Martin Hájek, Ph.D.

doc. Jakub Grygar, Ph.D.

doc. PhDr. Dino Numerato, Ph.D..

PhDr. Ing. Petr Soukup, Ph.D.

Prof. PhDr. Arnošt Veselý, Ph.D.

 

členové OR za SOÚ:

Mgr. Jindřich Krejčí, Ph.D.

doc. Tereza Stöckelová, Ph.D.

doc. PhDr. Lukáš Linek, Ph.D.

PhDr. Alena Křížková, Ph.D.

 

externí členové OR:

prof. RNDr. Dušan Drbohlav, CSc.

prof. PhDr. Martin Kreidl, Ph.D.

prof. PhDr. Michal Lošťák, Ph.D.

doc. PhDr. Kateřina Nedbálková, Ph.D.

doc. PhDr. Marek Skovajsa, Ph.D.

doc. PhDr. Jiří Buriánek, CSc.

Mgr. Luděk Brož, Ph.D.

doc. RNDr. Martin Ouředníček, Ph.D.

1. Preambule

Tento rámcový studijní plán je společný doktorskému studijnímu programu Sociologie se studijním oborem Sociologie a studijnímu programu Sociology se studijním oborem Sociology, které jsou vyučované na Institutu sociologických studií (ISS) Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity v Praze. Vychází z Pravidel pro organizaci studia z 30. 3. 2007, z Opatření děkana č. 5/2006 a z dalších obecnějších předpisů UK FSV a dále ze Smlouvy o vzájemné spolupráci při uskutečňování doktorských studijních programů v oborech sociologie a veřejná a sociální politika uzavřené dne 13. 3. 2008 mezi UK FSV a Sociologickým ústavem AV ČR, v. v. i. a z Rozhodnutí MŠMT o udělení akreditace ze dne 29. dubna 2009. S ohledem na zvláštní oborové podmínky zpřesňuje tento dokument cíle studia, průběh přijímacího řízení, studijní požadavky a způsob kontroly jejich plnění a postavení doktorandů a školitelů v rámci pracoviště.

2. Cíl studia

Doktorské studium Sociologie/Sociology na UK FSV v Praze připravuje studenty pro vědeckou a pedagogickou práci v základním i aplikovaném výzkumu, na vysokých školách a v dalších oblastech činnosti, které vyžadují vysoký stupeň teoretického a metodologického vzdělání v oboru Sociologie/Sociology (dále jen Sociologie). Forma studia je presenční i kombinovaná.

Studenti doktorského studia, kteří o to projevili zájem při podání přihlášky k tomuto studiu, mohou plnit studijní plán kromě UK FSV také v Sociologickém ústavu AV ČR, v. v. i. Jejich postavení upravuje v tomto případě výše uvedená Smlouva o vzájemné spolupráci při uskutečňování doktorských studijních programů v oborech sociologie a veřejná a sociální politika mezi UK FSV a Sociologickým ústavem AV ČR, v. v. i. Školiteli těchto studentů jsou obvykle pracovníci Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i.

3. Přijímací řízení

Doktorské studium Sociologie na UK FSV v Praze je otevřené: přihlásit se do něj může kdokoli, kdo absolvoval vysokoškolské studium na úrovni magisterského cyklu (nebo na úrovni ekvivalentní). V termínu stanoveném před konáním přijímací zkoušky předloží uchazeč na sekretariát ISS projekt své doktorské práce a seznam prostudované odborné literatury. Ke studiu je přijat pouze ten uchazeč, který úspěšně projde přijímacím řízením.

Přijímací řízení probíhá formou ústní zkoušky (rozpravy). Cílem rozpravy je ověřit, zda je uchazeč schopen plnit nároky specializačního postgraduálního studia v oboru Sociologie. Řízení probíhá na základě písemně zpracovaného projektu, jehož charakteristika je podána v bodě 3.1. Bodové ohodnocení ústní zkoušky stanovuje bod 3.2.

Přijímacího řízení uchazečů, kteří hodlají plnit studijní plán nebo jeho část v Sociologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se jako člen přijímací komise účastní pracovník ústavu doporučený ředitelem/ředitelkou ústavu.

3.1 Projekt doktorské disertační práce

Podkladem rozpravy při přijímacím pohovoru je písemně zpracovaný a předem (spolu s přihláškou ke studiu) uchazečem předložený návrh projektu předpokládané doktorské disertační práce, který by měl obsahovat:

• - věcné vymezení tématu či výzkumného záměru,
• - současný stav poznání,
• - cíle a předpokládaný časový rozvrh řešení projektu,
• - způsob řešení projektu,
• - předpokládané výsledky výzkumu,
• - použitou literaturu,
• - shrnutí v angličtině (v rozsahu cca 300 – 400 slov).

Přílohu tvoří seznam dosud zpracovaných, případně publikovaných odborných textů uchazeče, údaje o účasti na sociologických výzkumech a další údaje, které dokládají uchazečovu kvalifikovanost a připravenost pro provádění zamýšleného doktorského výzkumu.

Téma doktorské disertační práce může být definitivně upřesněno během prvního roku studia, jeho podobu a případné pozdější zásadní změny (o jejich závažnosti rozhoduje školitel) schvaluje oborová rada. Dílčí změny schvaluje školitel, který o nich následně informuje oborovou radu.

3.2 Kritéria hodnocení přijímacího pohovoru

Zkouška se skládá ze dvou částí, pohovoru o projektu doktorské práce a pohovoru o odborném zaměření uchazeče. Maximální bodové hodnocení zkoušky je 100 bodů. Hodnocení „prospěl/prospěla“ obdrží uchazeč, jestliže dosáhl 70 bodů a více.

3.2.1 Rozprava o projektu doktorské disertační práce

Během rozpravy musí uchazeč před přijímací komisí prokázat, že je schopen svůj výzkumný problém obhájit v kritické diskusi, tj. zejména:

- že umí přesvědčivě a přesně formulovat výzkumné otázky,

- že má představu o jejich významu pro širší celky sociologického poznání,

- že se v problému a v jeho kontextech dobře teoreticky i metodologicky orientuje.

Soulad návrhu projektu s tématy vyhlášenými oborovou radou pro přijímací řízení je oceněn max. 5 body. Maximální bodové hodnocení za tuto část zkoušky je 60 bodů.

3.2.2 Pohovor o odborném zaměření uchazeče

Podkladem pro druhou část zkoušky je příloha projektu doktorské disertační práce a předložený seznam odborné literatury. Hodnotí se rozsah i profil odborného zájmu uchazeče a schopnost v ústním rozhovoru vyložit základní obsah a problémy prostudovaných titulů a posoudit jejich relevanci pro bádání v oboru. Maximální bodové hodnocení za tuto část zkoušky je 15 bodů.

 

Komise dále posoudí uchazečovu dosavadní výzkumnou, publikační a přednáškovou činnost. Za tuto část zkoušky lze získat až 25 bodů.

4. Studijní požadavky

4.1 Základní povinnosti

• složení státní doktorské zkoušky (do konce třetího roku studia, viz bod 4.1.1),
• předložení a obhajoba doktorské disertační práce (podmínkou obhajoby je předchozí úspěšné složení státní doktorské zkoušky, viz bod 4.1.2).

O případných výjimkách rozhoduje oborová rada na základě písemné žádosti.

4.1.1 Státní doktorská zkouška

Státní doktorská zkouška sestává z obecné části a části speciální, přičemž důraz se klade na část speciální. V obou případech hraje důležitou úlohu znalost soudobé odborné literatury (včetně časopisecké). Podrobnosti průběhu státní zkoušky a očekávání oborové rady upravují pravidla Státní doktorská zkouška – souhrnné pokyny oborové rady.

Obecná část je testem znalostí na základě tematických okruhů společných pro všechny studenty doktorského studijního programu Sociologie. Soubor otázek ze sociologické teorie, epistemologie a metodologie, s nímž jsou studenti předem seznámeni, může být podle potřeby obměňován s ohledem na vývoj oboru a proměny vyučovaných kursů. Obecná část státní zkoušky má ověřit, zda se doktorand na přiměřené úrovni orientuje v základech disciplíny, kterou studuje. Speciální část je jádrem celé zkoušky. Doktorand hovoří na jedno z pěti předem připravených témat, která se váží k projektu jeho doktorské disertační práce. Tato témata v předstihu dohodne školitel s doktorandem a předloží je oborové radě, která je schválí, případně upraví.

Podmínkou pro připuštění ke státní doktorské zkoušce je splnění průběžných povinností nejméně za čtyři semestry studia (viz bod 4.2).

4.1.2 Obhajoba doktorské disertační práce

Obhajobě předchází veřejná prezentace doktorské disertační práce (malá obhajoba, viz bod 4.2). Obhajoba probíhá podle předpisů a běžných zvyklostí UK FSV. Komisi jmenuje děkan FSV. V komisi je vždy alespoň jeden zástupce Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i. Alespoň jeden člen je rovněž externí (tj. není členem akademické obce FSV, ani zaměstnancem Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i.). Oponenty jmenuje na návrh oborové rady děkan FSV. Alespoň jeden, nejlépe oba oponenti jsou externí. Při navrhování oponentů přihlíží rada k teoretickému a metodologickému zaměření posuzované doktorské disertační práce. Oponenti a školitel nejsou členy komise, ale mají právo se účastnit její diskuse a přípravy rozhodnutí.

Školitel doktoranda nepíše standardní posudek, ale pouze komentář k průběhu doktorandovy práce na disertaci, k metodologickým, organizačním či jiným problémům, které v průběhu práce vznikly, případně a zejména k těm částem práce, kde nedošlo k zásadní shodě mezi doktorandem a školitelem. Podrobnosti průběhu obhajoby a očekávání oborové rady upravují pravidla Obhajoba disertačních prací – souhrnné pokyny oborové rady.

4.2 Průběžné studijní povinnosti

Průběžné studijní povinnosti zahrnují:

• aktivní účast na pravidelných doktorských seminářích (4.2.1),
• absolvování povinných kursů (4.2.2),
• vystoupení na konferencích (4.2.3),
• publikační činnost (4.2.4),
• aktivní účast na výuce (4.2.5),
• studijní pobyt v zahraničí (4.2.6),
• veřejná prezentace doktorské disertační práce (malá obhajoba; 4.2.7),
• zapojení do výzkumné činnosti pracoviště (4.2.8).

Pokud není stanoveno jinak, průběžné povinnosti se vztahují na celou dobu doktorského studia. O případných zdůvodněných výjimkách z povinností aktivní účast na výuce (4.2.5) a studijní pobyt v zahraničí (4.2.6) rozhoduje na základě písemné žádosti a doporučení školitele oborová rada.

4.2.1 Aktivní účast na pravidelných doktorandských seminářích

Student přednese během studia minimálně dvě samostatné prezentace na doktorandském semináři. Jednu z nich tvoří představení inovovaného projektu doktorské disertační práce. Student má povinnost navštěvovat seminář do konce třetího ročníku anebo do složení Státní doktorské zkoušky.

4.2.2 Absolvování povinných kursů

Student má povinnost před složením státní doktorské zkoušky absolvovat tyto kursy:

• Research Design
• Akademické psaní v sociologii
• Nové postupy v metodologii sociálního výzkumu,
• Sociologie jako současná vědní disciplína.

4.2.3 Vystoupení na konferencích

Student musí během studia vystoupit jako referující na dvou odborných konferencích. Alespoň v jednom případě musí jít o mezinárodní konferenci, kde jednacím jazykem není jazyk český nebo slovenský. Může jít o studentovy vlastní, případně spoluautorské příspěvky. Je žádoucí, aby příspěvky na konferencích byly tématicky vztaženy k tématu studentovy doktorské disertační práce. Prezentace na konferencích musí student splnit a mít zapsány v indexu nejpozději v době podání přihlášky k malé obhajobě. Povinnost vystoupení na domácí konferenci studenti mohou splnit na každoročních doktorandských konferencích spolupořádaných Institutem sociologických studií.

4.2.4 Publikační činnost

Počínajíce druhým ročníkem studia jsou studenti povinni publikovat části své doktorské disertační práce. V každém roce studia musí student publikovat nejméně jednu odbornou práci, včetně publikací menšího rozsahu a významu jako recenze, zprávy, anotace, popularizační články apod. Jednou z publikačních možností jsou recenzované Pražské sociálně vědní studie.

V souladu se zvyklostmi, jež upravuje rozhodnutí Vědecké rady UK, se předpokládá, že doktorand se na konci studia může vykázat publikací alespoň dvou odborných textů (statí, výzkumných zpráv) v domácích nebo zahraničních odborných časopisech. Přinejmenším jedna publikace během studia musí být napsána v některém světovém jazyce (obvykle v jazyce anglickém).

Všechny předepsané publikace musejí být nabídnuty ke zveřejnění nejpozději v době podání přihlášky k malé obhajobě a vydány (nebo závazně přijaty k publikaci) v době obhajoby velké. Studenti jsou povinni zapsat svoje publikace do publikační databáze UK FSV, popřípadě databáze jiného odborného pracoviště, kde jsou kmenovými zaměstnanci. V takovém případě sdělí název databáze koordinátorovi doktorského studia.

4.2.5 Aktivní účast na výuce

Student se během svého studia aktivně podílí na výuce zpravidla po tři semestry. Aktivní účast na výuce znamená: a) podíl na zajišťování či vedení seminářů pro konkrétně stanoveného učitele; b) aktivní podíl na jednosemestrálním kurzu, který probíhá pod supervizí školitele, jež doktoranda upozorní na věcné a didaktické problémy prezentace tématu (výběr, případně obsah, koncepci a rozsah samostatného kurzu doktoranda školitel schválí a projedná v oborové radě). Aktivní účast na výuce se podřizuje požadavkům Katedry sociologie ISS a je hrazena. Kromě toho se všichni studenti účastní hodnocení písemných prací studentů bakalářského a magisterského studia apod. Na návrh školitele může oborová rada pro studenta v kombinované formě studia výjimečně schválit náhradní formu plnění této povinnosti.

4.2.6 Studijní pobyt v zahraničí

Doktorand v průběhu studia absolvuje nejméně jeden dlouhodobý (alespoň semestrový) pobyt nebo několik krátkodobých stáží či účastí na zahraničních konferencích. Minimální požadovaná celková délka zahraničního pobytu je 21 dnů. O výsledcích zahraničního pobytu doktorand informuje v samostatné podrobné zprávě a případně na doktorském semináři. Povinnost zahraničního pobytu musí doktorand splnit nejpozději v okamžiku podání přihlášky k malé obhajobě. Na návrh školitele může oborová rada pro studenta v kombinované formě studia výjimečně schválit náhradní formu plnění této povinnosti.

4.2.7 Veřejná prezentace doktorské disertační práce (malá obhajoba)

Účelem malé obhajoby je posoudit kriticky první verzi doktorské disertační práce a stanovit jasné nároky na její dopracování. Probíhá přiměřeně dle pravidel obhajoby doktorských disertačních prací. Podrobnosti průběhu malé obhajoby a očekávání oborové rady upravují pravidla Obhajoba disertačních prací – souhrnné pokyny oborové rady.

4.2.8 Zapojení do výzkumné činnosti pracoviště

Za zvlášť závažné se pokládá zapojení doktorandů do vědeckých výzkumných plánů a záměrů ISS, resp. Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., případně do jiných výzkumných akcí podpořených granty různé úrovně včetně Grantové agentury UK a projektů Specifického výzkumu vysokých škol.

4.3 Kontrola plnění studijních povinností

4.3.1 Individuální studijní plán

Doktorand ve spolupráci se školitelem zpracuje individuální studijní plán pro celou dobu studia. Individuální studijní plán zadávají studenti přes Studijní informační systém. Student by měl mít zadanou disertační práci v modulu "Vypsané práce", k níž by měl být přiřazen vedoucí práce (zajistí tajemník doktorského studia, nebo studijní oddělení) a to nejpozději dva měsíce po zahájení studia, to jest do 30.11. Po schválení plánu oborovou radou, přinese student vytištěný a podepsaný plán na katedru.

Z tohoto dokumentu vycházejí všechny další dílčí výkazy a studijní plány a výzkumné záměry.

4.3.2 Průběžné studijní plány a výkazy

V termínu stanoveném oborovou radu předloží doktorand oborové radě školitelem schválený (podepsaný) dokument - zprávu o průběhu studia, která má dvě hlavní součásti:

• hodnocení doktoranda za uplynulý školní rok,
• roční studijní plán na následující školní rok.

Hodnocení doktoranda za uplynulý školní rok obsahuje detailní informaci o plnění průběžných studijních povinností a o dalších studijních aktivitách (tj. zejména o prezentacích v rámci doktorského semináře, o účasti na výuce, dále seznam publikovaných prací a jejich anotace, seznam navštívených konferencí, přednášek a seminářů, informace o studijních cestách a pobytech, o prostudované literatuře, o postupu výzkumných prací v terénu, o překážkách a potížích spojených s realizací doktorského výzkumu,  o získaných grantech a zapojení do výzkumných záměrů ISS a UK FSV apod.).

Roční studijní plán pro nadcházející školní rok je aktualizací individuálního studijního plánu studenta, zpracovaného na začátku doktorského studia na celou dobu studia. Do dodatku k individuálnímu studijnímu plánu zaznamená pouze odchylky od rámcového studijního plánu, jinak dodatek k individuálnímu studijnímu plánu nevyplňuje.

4.3.3 Zápisy do Výkazu o studiu

O průběhu studia se vede Výkaz o studiu, v němž se pravidelně uvádějí záznamy o plnění studijních a dalších povinností takto:

• samostatné prezentace v rámci doktorského semináře se zapisují jako samostatná položka ("splněná povinnost"),
• účast na výuce zapisuje vedoucí kursu, kterého se účast doktoranda týká, případně školitel,
• povinnost publikovat uvádí školitel po kontrole, že je zapsána do publikační databáze, do Výkazu jako "publikační činnost" (s orientačně uvedenou informací o typu publikace),
• ostatní aktivity se do Výkazu zapisují a potvrzují na návrh školitele podle specifikací oborové rady.

4.4 Změna tématu doktorandské disertační práce nebo školitele

Téma odevzdávané doktorské disertační práce musí odpovídat schválenému projektu. Práci, která se s původním projektem tématem nebo způsobem zpracování zásadním způsobem míjí, nelze přijmout k obhajobě.

Ve výjimečných případech může student požádat o změnu tématu. Tato žádost musí být jasně odůvodněná a musí být doprovázena novým projektem práce a vyjádřením školitele. Zvláštní důraz je v takovém případě třeba položit na časový rozvrh prací a další otázky související s praktickou realizací (a realizovatelností) projektu. Tuto žádost projednává oborová rada, která ji buď schválí anebo zamítne, popřípadě potvrdí dosavadního školitele či navrhne jiného. O případnou změnu tématu doktorandské práce je třeba žádat včas, nejlépe během prvního roku studia.

Student může v průběhu studia požádat o změnu školitele. Ta může, ale nemusí souviset s žádostí o změnu tématu. Žádost, kterou projednává oborová rada, by měla obsahovat stručné vysvětlení a návrh nového školitele. Navrhovaný školitel by se měl písemně vyjádřit, zda s návrhem souhlasí. Oborová rada o změně rozhoduje po konzultaci s původním školitelem.

4.5 Vyloučení ze studia a přerušení studia

Vyloučení ze studia a přerušení studia se řídí Studijním a zkušebním řádem Univerzity Karlovy v Praze. Doktorand může být ze studia děkanem vyloučen, jestliže závažným způsobem porušuje pravidla doktorského studia a závažně se proviní proti pravidlům vědecké etiky. Za zvláště závažné porušení etiky vědecké práce se pokládá jakákoliv forma plagiátu (zneužití cizího textu bez odkazu nebo použití empirických dat bez uvedení pramene apod.).

Na žádost doktoranda lze z vážných důvodů (nemoc, těhotenství, zahraniční pobyt apod.) studium přerušit.  Student je povinen o přerušení informovat svého školitele a prostřednictvím koordinátora doktorského studia také oborovou radu.

5. Doktorandi, školitelé a koordinátor doktorského studia Sociologie

5.1 Doktorandi

Interní doktorandi jsou – jak to jen platné právní normy umožňují – chápáni jako členové Katedry sociologie ISS nebo Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i. To se mimo rámec běžných studijních povinností promítá i do další účasti na výuce (praktika, teoretické semináře), nebo do účasti na univerzitním či akademickém výzkumném programu. Navrhování, projednávání a stanovování konkrétních forem zapojení interních doktorandů do fungování pracovišť, na kterých působí, je v kompetenci vedení těchto pracovišť (tj. Katedry sociologie ISS a Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.).

Ve vztahu ke školitelům se od všech doktorandů očekává:

• že budou respektovat svého školitele jako osobu, která v rámci platných předpisů a těchto pravidel řídí a průběžně posuzuje jejich studijní práci,
• že budou se školitelem konzultovat v dohodnutém režimu a v dohodnutých termínech,
• že budou školitele včas informovat o důležitých okolnostech svého studia, zejména o těch, které mohou mít dopad na dodržování studijního plánu.

5.2 Školitelé a konzultanti

Školitele případně konzultanta (dále jen školitele) navrhuje přijímací komise. Návrhy na jmenování školitele předkládá příslušná oborová rada prostřednictvím studijního oddělení děkanovi fakulty.

Práce školitelů s doktorandy je chápána jako podstatná součást pedagogické práce. U těch školitelů, kteří jsou současně kmenovými pracovníky Katedry sociologie ISS, se tato práce přiměřeným způsobem vykazuje v přehledech vytíženosti pracovníka.

Předpokladem výkonu funkce školitele (kromě vyžadované vědecké nebo vědeckopedagogické hodnosti) je to, že školitel je přesně informován o podmínkách a průběhu doktorského studia sociologie na UK FSV a se souvisejícími povinnostmi školitelů.

Od školitele se očekává, že:

• projednává se studentem jeho projekt, jeho plán studia a výroční zprávy o průběhu studia a schvaluje je svým podpisem,
• konzultuje s doktorandem odborné otázky spojené s jeho doktorským studiem, navrhuje specifické položky individuálního studijního plánu doktoranda, schvaluje studentovi konkrétní formu jeho účasti na výuce apod.,
• pokud získá dojem, že student vážně zaostává za časovým plánem svého studia nebo že se podstatným způsobem odchýlil od schváleného tématu či studijního plánu, upozorní ho na to a dohodne s ním cestu k nápravě; pokud k nápravě nedojde, je povinen na tuto skutečnost upozornit předsedu oborové rady a spolu s ním případně navrhnout vyloučení studenta ze studia,
• účastní se podle svých možností doktorských seminářů (zejména a povinně těch, na kterých vystupuje jeho doktorand),
• spolupracuje s koordinátorem doktorského studia při kontrole studijních povinností a při přípravě doktorských zkoušek a obhajoby práce,
• včas studenta a koordinátora doktorského studia upozorní na případné okolnosti, které by mu znemožnily vykonávat školitelskou činnost (ať už jde o profesionální záležitosti, vážné osobní konflikty se studentem, atd.) tak, aby nebyl ohrožen plynulý průběh doktorského studia studenta, jehož vede, spoluvytváří klima náročného, systematického a samostatného studia.

5.3 Koordinátor doktorského studijního programu Sociologie

Koordinátor doktorského studijního programu Sociologie (případně tajemník oborové rady) koordinuje veškerý provoz spojený s fungováním tohoto programu na ISS, zejména jeho administrativní rozměr (vedení dokumentace, kontakty s příslušným proděkanem či proděkankou, administrativním aparátem UK FSV atd.). Udržuje kontakt se všemi školiteli a studenty na základě jejich požadavků a neprodleně je informuje o věcech, které se jich z hlediska doktorského studia týkají. Je ve styku s oborovou radou, zejména s jejím předsedou, a zprostředkovává tak zpětnou vazbu od školitelů i doktorandů. Osobu koordinátora (tajemníka oborové rady) schvaluje oborová rada. Za výkon své funkce je odpovědný vedoucímu Katedry sociologie a předsedovi oborové rady.

6. Závěrečná ustanovení

Rámcový studijní plán doktorského studijního oboru Sociologie na Institutu sociologických studií vstupuje v platnost akademickým rokem 2009/2010