Studijní požadavky (doktorandi)

Studijní požadavky - doktorské studium

Předpisy upravující doktorské studium a kontakty na studijní oddělení nalezente na webových stránkách: FSV UK

1) Doktorandský seminář a výuka pro doktorandy

Doktorandský seminář je odbornou platformou, na níž studenti diskutují projekty a části své doktorské disertační práce. Účast a minimálně jedna samostatná prezentace či oponentura na doktorandském semináři je povinná pro všechny studenty prvního, druhého a třetího ročníku, kteří ještě nesložili státní doktorskou zkoušku.

Studenti prvních ročníků prezentují na doktorandském semináři během prvního semestru studia rozpracované verze svých projektů doktorské disertační práce. Diskuse na semináři slouží k dopracování těchto projektů.

Studenti si dále zapisují povinné kurzy, pořádané Katedrou sociologie Institutu sociologických studií (ISS) pro první (resp. druhý) ročník doktorského studia (obvykle v letním semestru). Tyto kurzy je třeba si zapsat a absolvovat v prvním či druhém roce studia.

Mimo těchto kurzů si studenti mohou zapsat jakýkoli jiný kurz jakékoli vysoké školy užitečný pro jejich práci.

O průběhu studia se vede elektronický Výkaz o studiu a to ve Studijním informačním systému UK.

Studenti si ve Studijním informačním systému UK zapisují veškeré povinné i nepovinné kurzy. Doktorský seminář si zapisují podle vzoru v následující tabulce:

Ročník

Zimní semestr

Letní semestr

1.

JSDS01 Sociologický seminář

JSDS05 Sociologický seminář II

2.

JSDS06 Sociologický seminář III

JSDS07 Sociologický seminář IV

3.

JSDS08 Sociologický seminář V

JSDS09 Sociologický seminář VI

Ostatní povinné kurzy – JSDS10 Research design (ZS), JSDS11 Akademické psaní v sociologii (LS), JSDS03 Nové postupy v metodologii sociálního výzkumu a JSDS04 Sociologie jako současná vědní disciplína – si studenti ve Studijním informačním systému UK zapisují dle vlastního uvážení v prvním nebo nejpozději druhém roce studia.

Záznamy o plnění ostatních studijních povinností, jako je vystoupení na konferencích, publikační činnost, aktivní účast na výuce, případně záznamy o dalších aktivitách studenta se uvádějí v pravidelném hodnocení doktoranda za akademický rok. Student je povinen vykázat splnění těchto povinností v okamžiku podání přihlášky k malé obhajobě.

 

2) Individuální studijní plán, průběžné studijní plány a hodnocení doktoranda za akademický rok

Student prvního ročníku doktorského studia odevzdává ve stanoveném termínu (nejpozději do 30. listopadu prvního roku studia) individuální studijní plán na celou předpokládanou dobu svého studia.

Individuální studijní plán student zpracuje ve spolupráci se školitelem. Student se v tomto plánu zavazuje, které studijní povinnosti během studia vykoná a v jakém časovém harmonogramu. Těmito povinnostmi jsou a mohou být: účast na seminářích a přednáškách, aktivní účast na výuce, zahraniční pobyty, řešení grantových projektů, studium literatury, rámcový harmonogram publikační činnosti, účast na domácích a zahraničních konferencích, sběr a analýza dat a zejména případné složení státní doktorské zkoušky či vypracování doktorské disertační práce pro malou a velkou obhajobu (pro studenty, kteří plní plán doktorského studia v Sociologickém ústavu AV ČR, v. v. i., může ústav stanovit další studijní povinnosti plynoucí z vnitřních předpisů a ze zvyklostí ústavu).

Z rámcového individuálního studijního plánu vycházejí všechny další dílčí studijní plány (viz níže).

Neplnění studijního plánu může být důvodem k ukončení studia. Plán je třeba strukturovat podle přiloženého návodu (viz přílohu č. 1). Individuální studijní plán vypracovává student ve Studijním informačním systému a ve stanovém termínu odesílá svému školiteli. Ten je o odevzdaném plánu informavám automaticky generovanou zprávou, která mu přijde na e-mail uvedný v SISu

V termínu stanoveném oborovou radu (nejpozději do 30. května každého studijního roku) odešle doktorand svému školiteli prostřednicvím SISu hodnocení doktoranda za uplynulý rok a dodatek studijního plánu, který je součástí hodnocení.

Hodnocení doktoranda za uplynulý školní rok obsahuje detailní informaci o plnění průběžných studijních povinností (vystoupení na konferencích, publikační činnost a aktivní účast na výuce, studijní pobyt v zahraničí a zapojení do výzkumné činnosti) a o dalších studijních aktivitách (tj. zejména o prezentacích v rámci doktorského semináře, dále seznam navštívených nepovinných přednášek a seminářů, informace o prostudované literatuře, o postupu výzkumných prací v terénu, o překážkách a potížích spojených s realizací doktorského výzkumu apod.). Povinnou součástí hodnocení doktoranda je seznam publikovaných prací a jejich anotace (tj. průběžná bibliografie).

Roční studijní plán pro nadcházející školní rok je aktualizací individuálního studijního plánu studenta, zpracovaného na začátku doktorského studia na celou dobu studia. V tomto plánu se zavazuje, které studijní povinnosti v daném roce vykoná a v jakém časovém harmonogramu. Povinnou součástí ročního studijního plánu je doktorandova publikační strategie.

 

3) Projekt disertační práce a jeho odevzdání

První semestr prvního ročníku doktorského studia slouží především k dopracování projektu disertační práce, na základě studia odborné literatury a spolupráce se školitelem. Projekt se vytváří podle předepsaného vzoru (viz přílohu č. 2).

Projekt se vypracovává v několika fázích:

- student přepracuje projekt, který odevzdával u přijímacího řízení, a tuto verzi prezentuje na doktorandském semináři.

- na základě diskuse a doporučení z doktorandského semináře student projekt znovu přepracuje. Tuto verzi odevzdává ve stanoveném termínu tajemníkovi oborové rady e-mailem.

- studenti 1. ročníku posílají projekt disertační práce svému školiteli a garantovi kurzu Research design doc. Císařovi nejpozději do 31. 1.

- na základě doporučení školitele a garanta kurzu student projekt dopracuje a tuto verzi posílá tajemníkovi oborové rady a to nejpozdějí do 5. 3.

- oborová rada na svém zasedání projekt posoudí podle stanovených pravidel (viz přílohu č. 3). Jestliže je to třeba, vrátí studentovi projekt k dopracování.

- pokud byl projekt vrácen k dopracování, odevzdává se finální verze ve stanoveném termínu (obvykle nejpozději do 12.6. daného roku) tajemníkovi oborové rady e-mailem.

 

4) Vystoupení na konferencích

Student musí během studia vystoupit jako referující na dvou odborných konferencích. Alespoň v jednom případě musí jít o mezinárodní konferenci, kde jednacím jazykem není jazyk český nebo slovenský. Může jít o studentovy vlastní, případně spoluautorské příspěvky. Je žádoucí, aby příspěvky na konferencích byly tématicky vztaženy k tématu studentovy doktorské disertační práce. Prezentace na konferencích musí student splnit a splnění doložit nejpozději v okamžiku podání přihlášky k malé obhajobě. Povinnost vystoupení na domácí konferenci studenti mohou splnit na každoročních doktorandských konferencích spolupořádaných Institutem sociologických studií.
 

5) Publikační činnost

Počínajíce druhým ročníkem studia jsou studenti povinni publikovat části své doktorské disertační práce. V každém roce studia musí student publikovat nejméně jednu odbornou práci, včetně publikací menšího rozsahu a významu jako recenze, zprávy, anotace, popularizační články apod. Jednou z publikačních možností jsou recenzované Pražské sociálně vědní studie.

V souladu se zvyklostmi, jež upravuje rozhodnutí Vědecké rady UK, se předpokládá, že doktorand se v okamžiku podání přihlášky k malé obhajobě může vykázat publikací alespoň dvou odborných textů (statí, výzkumných zpráv) v domácích nebo zahraničních odborných časopisech. Přinejmenším jedna publikace během studia musí být napsána v některém světovém jazyce (obvykle v jazyce anglickém).

Všechny předepsané publikace musejí být nabídnuty ke zveřejnění nejpozději v době podání přihlášky k malé obhajobě a vydány (nebo závazně přijaty k publikaci) v době obhajoby velké. Studenti jsou povinni zapsat svoje publikace do publikační databáze UK FSV, popřípadě databáze jiného odborného pracoviště, kde jsou kmenovými zaměstnanci. V takovém případě sdělí název databáze koordinátorovi doktorského studia.
 

6) Aktivní účast na výuce

Student se během svého studia aktivně podílí na výuce nejlépe po tři semestry. Aktivní účast na výuce znamená: a) podíl na zajišťování či vedení seminářů pro konkrétně stanoveného učitele; b) aktivní podíl na jednosemestrálním kurzu, který probíhá pod supervizí školitele, jež doktoranda upozorní na věcné a didaktické problémy prezentace tématu (výběr, případně obsah, koncepci a rozsah samostatného kurzu doktoranda školitel schválí a projedná v oborové radě). Aktivní účast na výuce se podřizuje požadavkům Katedry sociologie ISS a je hrazena. Kromě toho se všichni studenti účastní hodnocení písemných prací studentů bakalářského a magisterského studia apod. Na návrh školitele může oborová rada pro studenta v distanční nebo kombinované formě studia výjimečně schválit náhradní formu plnění této povinnosti.

Splnění povinnosti je student povinen doložit nejpozději v okamžiku podání přihlášky k malé obhajobě.
 

7) Studijní pobyt v zahraničí

Doktorand v průběhu studia absolvuje nejméně jeden dlouhodobý (alespoň semestrový) pobyt nebo několik krátkodobých stáží či účastí na zahraničních konferencích. Minimální požadovaná celková délka zahraničního pobytu je 21 dnů. O výsledcích zahraničního pobytu doktorand informuje v samostatné podrobné zprávě a případně na doktorském semináři. Povinnost zahraničního pobytu musí doktorand splnit nejpozději v okamžiku podání přihlášky k malé obhajobě. Na návrh školitele může oborová rada pro studenta v distanční nebo kombinované formě studia výjimečně schválit náhradní formu plnění této povinnosti.
 

8) Doktorská disertační práce, změna jejího tématu, změna školitele

Téma odevzdávané doktorské disertační práce musí odpovídat schválenému projektu. Práci, která se s původním projektem tématem nebo způsobem zpracování zásadním způsobem míjí, nelze přijmout k obhajobě.

Doktorská disertační práce splňuje veškeré metodické a metodologické nároky kladené na vědecké texty. Její rozsah je minimálně 100 normovaných stran a maximálně 300 normovaných stran čistého textu (bez abstraktu, příloh, seznamu použité odborné literatury apod.). Doktorská disertační práce je tematicky a metodologicky uceleným textem, tj. nemůže jí být soubor několika tematicky či metodologicky nesouvisejících textů, například časopiseckých studií a statí.

Ve výjimečných případech může student požádat o změnu tématu. Tato žádost musí být jasně odůvodněná a musí být doprovázena novým projektem práce a vyjádřením školitele. Zvláštní důraz je v takovém případě třeba položit na časový rozvrh prací a další otázky související s praktickou realizací (a realizovatelností) projektu. Tuto žádost projednává oborová rada, která ji buď schválí anebo zamítne, popřípadě potvrdí dosavadního školitele či navrhne jiného. O případnou změnu tématu doktorandské práce je třeba žádat včas, nejlépe během prvního roku studia.

Student může v průběhu studia požádat o změnu školitele. Ta může, ale nemusí souviset s žádostí o změnu tématu. Žádost, kterou projedná oborová rada, by měla obsahovat stručné vysvětlení a návrh nového školitele. Navrhovaný školitel by se měl písemně vyjádřit, zda s návrhem souhlasí. Oborová rada o změně rozhoduje po konzultaci s původním školitelem.

 

9) Přerušení studia a vyloučení ze studia

Přerušení studia a vyloučení ze studia se řídí Studijním a zkušebním řádem Univerzity Karlovy v Praze. Doktorand může být ze studia děkanem vyloučen, jestliže závažným způsobem porušuje pravidla doktorského studia a závažně se proviní proti pravidlům vědecké etiky. Za zvláště závažné porušení etiky vědecké práce se pokládá jakákoliv forma plagiátu (zneužití cizího textu bez odkazu nebo použití empirických dat bez uvedení pramene apod.).  

Na žádost doktoranda lze z vážných důvodů (nemoc, těhotenství, zahraniční pobyt apod.) studium přerušit.  Student je povinen o přerušení informovat svého školitele a prostřednictvím koordinátora doktorského studia také oborovou radu.

 

10) Přestup do kombinované formy

Pokud student nesplní všechny studijní povinnosti do konce čtvrtého ročníku, podává při zápisu do pátého ročníku příslušné referentce studijního oddělení žádost o převedení do kombinované formy studia a v této formě se zapíše do dalšího (pátého) ročníku.

 

11) Státní doktorská zkouška

Státní doktorská zkouška sestává z obecné části a části speciální, přičemž důraz se klade na část speciální. V obou případech hraje důležitou úlohu znalost soudobé odborné literatury (včetně časopisecké). Podrobnosti průběhu státní zkoušky a očekávání oborové rady upravují pravidla Státní doktorská zkouška – souhrnné pokyny oborové rady.

Obecná část je testem znalostí na základě tematických okruhů společných pro všechny studenty doktorského studijního programu Sociologie. Soubor otázek ze sociologické teorie, epistemologie a metodologie, s nímž jsou studenti předem seznámeni, může být podle potřeby obměňován s ohledem na vývoj oboru a proměny vyučovaných kursů. Obecná část státní zkoušky má ověřit, zda se doktorand na přiměřené úrovni orientuje v základech disciplíny, kterou studuje. Speciální část je jádrem celé zkoušky. Doktorand hovoří na jedno z pěti předem připravených témat, která se váží k projektu jeho doktorské disertační práce. Tato témata v předstihu dohodne školitel s doktorandem a předloží je oborové radě, která je schválí, případně upraví.

Podmínkou pro připuštění ke státní doktorské zkoušce je splnění průběžných povinností nejméně za čtyři semestry studia (viz bod 4.2 Rámcového studijního plánu doktorských studijních oborů Sociologie/Sociology).
 

12) Veřejná prezentace doktorské disertační práce (malá obhajoba)

Veřejná prezentace doktorské disertační práce (malá obhajoba) předchází vlastní obhajobě.  Jejím účelem je posoudit kriticky první verzi doktorské disertační práce a stanovit jasné nároky na její dopracování. Probíhá přiměřeně dle pravidel obhajoby doktorských disertačních prací. Podrobnosti průběhu malé obhajoby a očekávání oborové rady upravují pravidla Obhajoba disertačních prací – souhrnné pokyny oborové rady.
 

13) Obhajoba doktorské disertační práce 

Obhajoba probíhá podle předpisů a běžných zvyklostí UK FSV. Komisi jmenuje děkan FSV. V komisi je vždy alespoň jeden zástupce Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i. Alespoň jeden člen je rovněž externí (tj. není členem akademické obce FSV, ani zaměstnancem Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i.). Oponenty jmenuje na návrh oborové rady děkan FSV. Alespoň jeden, nejlépe oba oponenti jsou externí. Při navrhování oponentů přihlíží rada k teoretickému a metodologickému zaměření posuzované práce. Oponenti a školitel nejsou členy komise, ale mají právo se účastnit její diskuse a přípravy rozhodnutí.

Školitel doktoranda nepíše standardní posudek, ale pouze komentář k průběhu doktorandovy práce na disertaci, k metodologickým, organizačním či jiným problémům, které v průběhu práce vznikly, případně a zejména k těm částem práce, kde nedošlo k zásadní shodě mezi doktorandem a školitelem. Podrobnosti průběhu obhajoby a očekávání oborové rady upravují pravidla Obhajoba disertačních prací – souhrnné pokyny oborové rady.
 

Sestaveno na základě:

Studijní a zkušební řád Univerzity Karlovy v Praze ze dne 28. dubna 2006 (úplné znění)

Pravidla pro organizaci studia UK FSV

Opatření děkana č. 22/2010 – Organizace postgraduálního studia na FSV UK

Rámcový studijní plán oboru sociologie

Pokyny pro Státní doktorskou zkoušku a obhajobu disertační práce

Pravidla a pokyny schválené oborovou radou:

            - Doktorský studijní program – obor sociologie – doporučené standardy

            - Pravidla schvalování projektů doktorských prací z 15. 2. 2007

            - Očekávaný výkon doktorandů u státní doktorské zkoušky

            - Pravidla obhajob

            - Koncepce malé obhajoby z 25. března 2007

            - Pokyny pro odevzdání doktorské práce pro malou obhajobu       

- Usnesení z 10. ledna 2008

Uvedené souhrnné pokyny odsouhlasila OR sociologie dne 12. ledna 2017

Novelizováno usnesením OR sociologie ze dne 23. června 2016 a 12. ledna 2017