Seminář Katedry sociologie - 6.3. 2024 od 14,00 a 15,45

Vážení a milí kolegové a kolegyně,

S radostí Vás zvu na další seminář katedry, tentokrát dvojitý! Naši milí kolegové vystoupí 6.3. 2024 ve 14:00 a v 15:45 a jejich semináře budou veřejné.

Ve 14:00 v místnosti B228 představí svůj výzkum na téma Mariánského sloupu na pražském Staroměstském náměstí Alessandro Testa. Seminář bude v angličtině.

V 15:45 v místnosti B228 představí svůj výzkum na téma de-kolonizovaného Česka Andrea Průchová Hrůzová. Seminář bude v češtině.

Níže naleznete anotace a letáčky v příloze.

Těším se brzy na viděnou,

Jitka Wirthová

ENG

Dear colleagues,

I am happy to invite you to the department's next seminar, this time a double one! Our dear colleagues will present on 6.3. 2024 at 14:00 and 15:45 and their seminars will be open to the public.

At 2:00 pm in room B228, Alessandro Testa will present his research on the  Marian Column in Prague's Old Town Square. The seminar will be in English.

At 3:45 pm in room B228, Andrea Průchová Hrůzová will present her research on the de-colonized Czechia. The seminar will be in Czech.

Below you will find annotations and leaflets.

Looking forward to seeing you soon

Jitka Wirthová

ABSTRACT - ASSOCIATE PROFESSOR ALESSANDRO TESTA

The Cultural Politics of Contested Heritage: The Reconstruction of the Marian Column in Prague Old Town Square

The recent reconstruction of the Marian Column (“Mariánský Sloup”) in one of Prague’s most important and central squares has sparked a heated public discourse, making it a very timely and interesting case study to better observe and understand the entanglements between religious practices, cultural heritage making and its dynamics, and broader social changes in contemporary Czech Republic and in Europe as a whole. After briefly presenting the significance of the Marian Column in Czech and local history, the I will discuss how its recent reconstitution has to do with a variety of socio-cultural dynamics such as the reinterpretation of the past, the refunctionalisation of monumental sites, the structuring of public discourses around problematic issues, the making of national identities, the manipulation of religious symbols, the negotiation and expression of political positioning, and the challenges of heritage-making processes in Europe today. I will conclude by problematising issues of urban and religious heritage and identities in the highly diverse and mobile European societies of the 21st century

ANOTACE - MGR. ANDREA PRŮCHOVÁ HRŮZOVÁ, PH.D.

De-kolonizované Česko? Odborné a populární představy a narativy o dekolonizaci v českém veřejném prostoru

S nástupem digitálně komunikujících hnutí Decolonize This Place (2017) a další vlnou protestů pod hlavičkou Black Lives Matter po smrti George Floyda (2020) se v českém odborném, mediálním i digitálním prostoru začala s větší intenzitou odvíjet diskuze o procesu dekolonizace. Debatovány byly a jsou historické podoby dekolonizace, reparativní požadavky (např. návrat kulturního dědictví), performativní projevy (např. odstraňování soch) či proměny reprezentací a narativů ve vzdělávacích materiálech (např. zobrazování a vyprávění historií marginalizovaných skupin). Jak ukazuje odborná praxe i digitální debatní prostor lokálních sociálních sítí, Češi a Češky mají o tom, co je dekolonizace a proč se jí v českém kontextu zabývat, značně odlišné představy. Kde jedni volají po revizi rasistických stereotypů hluboce zakořeněných v lokálním historicko-společenském kontextu a imaginaci, druzí v tématu spatřují intelektuální výstřelek mladé generace aktivistů a aktivistek zaslepených "západní ideologií." Kde někteří De-kolonizované Česko? Odborné a populární představy a narativy o dekolonizaci v českém veřejném prostoru přijímají vinu českých zemí za příspěvek do budování globálního imperiálního řádu, se jiní takovým pohledům vysmívají nebo přijímají roli lokálních obětí nadnárodních mocností 20. století. Co nám tedy debata o dekolonizaci může říct o současné české společnosti?

Příspěvek představuje výstupy výzkumného projektu GAČR 22-34744S (2022-2024) realizovaného Fakultou sociálních věd UK a Ústavem pro soudobé dějiny Akademie věd ČR