Domov jako veřejněpolitický nástroj
Název projektu
Domov jako veřejněpolitický nástroj: emotivní dimenze domova v době karanténních opatření COVID-19 v Česku
Řešitelky projektu
Zahájení výzkumu
Doba trvání do roku 2023
Cíle projektu
- Konceptualizovat domov skrze jeho emotivní dimenzi, a lépe tak porozumět roli emocí v utváření veřejněpolitických nástrojů
- Přinést data o emotivní dimenzi domova v Česku v oblasti domácího vzdělávání, střídavé péče a domácího násilí
- Zasadit data do kontextu sociologie emocí a public policy
Abstrakt
Každý pátý člověk na světě zažil nějakou formu karanténních opatření v souvislosti s pandemií COVID-19. Tato striktní opatření přitom operují s institucí domova a narážejí i na jeho emotivní dimenzi. Diskuze o nutnosti karantény odhaluje domov nejen jako materiální zázemí, ale také jako místo, kde jsou uspokojovány emocionální potřeby. Projekt proto konceptualizuje „domov“ jako veřejněpolitický nástroj a zkoumá, jak diskurzivní nastavení domova formuje design veřejných politik, jež zasahují do soukromé sféry našich životů. Projekt se zaměřuje na tři empirické oblasti, které emotivní dimenzi domova v Česku zviditelnily: domácí vzdělávání, střídavou péči, domácí násilí. Získaná empirická data jsou vztahována k vědění z oblasti sociologie emocí a intimity, a též k veřejněpolitickému výzkumu emocí jako veřejněpolitického nástroje. Projekt tedy nehodnotí efektivitu karanténních opatření, ani způsob jejich zavádění v Česku. S využitím rozhovorů, fokusních skupin a analýzy dokumentů projekt popíše českou diskusi o domově a nabídne nový náhled na zkoumání role emocí ve veřejné politice.
Aktuality
Rekrutace & oznámení výsledků
Proč učitelky nechodí na ošetřovačku? Emoční strategie, mikropolitiky a sebepojetí učitelek s malými dětmi v době pandemie (článek v Sociologickém časopise)
Magdaleně Mouralové a Evě M. Hejzlarové vyšel článek v rámci zvláštního čísla Sociologického časopisu nazvaného "Pandemie jako sociologický problém: individuum, péče a proměny domova".